Restaurace
Formálnější podnik se širokou nabídkou jídel, důrazem na kvalitu a profesionální obsluhou. Vhodná pro rodinné večeře či obchodní schůzky.
Historie a pověsti
Kde každý kámen vypráví svůj příběh
Rok 1268 je začátkem potvrzeného příběhu Jaškovské krčmy. Po staletí byla zastávkou na významné obchodní cestě, místem odpočinku, setkávání i vyprávění příběhů.
Objevte tajemné chodby, staré legendy, postavy Jaška, Mnicha a Trdla i příběhy, které se mezi těmito zdmi předávají po generace.
100 m
15 cm
Wielkie Morawy880–907
Księstwa piastowskie990–1653
Korona Czeska1327–1918
Cierlicko1268
taberna
1268Most JudytyPraga jeszcze po nim chodzi
1342Powódź zniszczyła most74 lata po dokumencie karczmy
1402Most KarolaPraga czekała 134 lata
1375Pod Królem BrabanckimNajstarsza czynna karczma w Pradze
1268
Jantarová stezka a kupecké refugium na Těšínsku
Jak to pravděpodobně s naší krčmou začalo?
Již od dávných dob, ještě před existencí Římské říše vznikla potřeba spojit Pobaltí se Středomořím. Této trase se začalo říkat Jantarová stezka a měla několik větví.
Její nejvýchodnější větev – jedna z klíčových odboček, která spojovala Podunají s pozdějším Malopolskem – musela propojit rovinu dnešního Polska s Moravskou bránou přes západní okraj Beskyd. I tady sice byly kopce, ale pro pěší a koňské povozy stále snesitelné.
Celý prostor dnešního Těšínska byl totiž až do doby intenzivního osidlování (zhruba do 14. století) plný hustých lesů. Šlo o neprostupný pohraniční prales, takzvanou „přeseku“, s pouhou hrstkou samot a usedlostí.
Největší rozkvět Jantarové stezky nastal v době rozmachu Říše římské, odhadem mezi 1. a 4. stoletím po Kristovi. Řím toužil po jantaru, Pobaltí prahlo po luxusním římském zboží.
Jenže Těšínskou pahorkatinu nebylo možné mezi tehdejšími obydlenými centry překonat za jediného denního světla.
Proto bylo nutné, aby na strategickém místě vznikla opevněná stanice – tehdy spíše kupecké refugium neboli útočiště. Místo, kde mohli obchodníci přespat, přepřáhnout koně, najíst se a HLAVNĚ v noci bezpečně ochránit drahocenný náklad.
Přespání za hradbou v divokém lese nebylo luxusem, ale otázkou holého přežití.
Tímto bodem byl s největší pravděpodobností Jaškovecký kopec (jak byl později pozemek zapsán v dokumentech), na kterém krčma stojí dodnes.
Až do 13. století šlo pravděpodobně o celodřevěnou stavbu s palisádou, strážní věží a zázemím.
A ke správnému refugiu téměř vždy patřila tajná úniková chodba.
Představa moderního člověka, že tajné chodby patří jen ke středověkým hradům, je mýtus. Velký hrad se stavěl jako nedobytná pevnost a jakákoliv chodba navíc byla slabým místem obrany.
Menší tvrz či stanice však únikovou cestu mít musela.
Při dobývání totiž útočníkům stačilo zapálit dřevěné opevnění. V dřevohlinitých objektech byl oheň největší nepřítel,
a pokud vás nepřítel odřízl a zapálil, kamenný sklep a chodba ven byly jedinou šancí, jak si zachránit život.
Jak možná krčma vypadala kdysi a jak vypadá dnes?
Že budova dnešní krčmy měla své velmi staré předchůdce, dokládá hmatatelný důkaz v jejím nitru: dochovaný kamenný portál.
Původně sloužil jako vstup do nejstaršího sklepení, kde se nacházela studna a napojení na podzemní chodby.
Historikové v odborných expertízách odhadli, že je starší, nežli stavba samotná. Historické jádro dnešní budovy a velká část sklepů s klenutými stropy byly postaveny minimálně o jedno století později.
Zatímco samotný portál pamatuje dobu starší, masivní kamenné klenby v nejstarší části budovy ukazují na další fázi rozšiřování tohoto strategického bodu. Oficiální písemné záznamy z té doby sice chybí, ale stavebně-historické průzkumy mluví jasně.
Že šlo původně o strážní bod na kopci, dokládá i samotná geografie místa. Kopec se lépe brání.
V údolí, zhruba 100 metrů pod kopcem, sice tekla říčka Stonávka, ale stavitelé záměrně nešli k vodě, jak bylo u běžných sídel zvykem. Zvolili vrchol kopce.
A to je ten přesný důvod, proč stará obec Těrlicko, která vznikla v údolí u řeky, musela ustoupit vodám Těrlické přehrady, zatímco krčma dodnes stojí bezpečně nad její hladinou.
Ostatně, prověřily to velké záplavy v roce 2009. Tehdy se voda valila horem přes přehradní hráz a ve sklepě krčmy vystoupila spodní voda přesně do výšky 15 centimetrů – přesně v souběhu s maximální hladinou přehrady.
Abychom pochopili historické souvislosti mezi Polskem a Čechami: tento kraj byl odjakživa tavicím kotlem.
Patřil pod Velkou Moravu jako první státní celek, později pod polská piastovská knížectví i pod Korunu českou.
Občas v něm nevládl nikdo, jen loupežníci a lapkové.
Ale ti, kdo mu dali řád, civilizaci a písemnou historii, byli mniši Benediktini.
Ti prostor kolonizovali postupně od Prahy přes Olomouc až po klíčový klášter v Týnci u Krakova a následně v Orlové.
V roce 1223 daroval opolský kníže Kazimír I. benediktinům z Týnce u Krakova Orlovou a řadu okolních obcí. Mezi nimi již s velkou pravděpodobností bylo i Těrlicko a krčma nad ním (což dokládá listina biskupa Vavřince pro klášter v Rybniku).
Přímý písemný důkaz však přichází až v listině jeho syna, knížete Vladislava I. Opolského z roku 1268. Ten v ní orlovskému klášteru potvrzuje majetky a výslovně jmenuje naši krčmu (latinsky taberna).
Tento vzácný dokument je dnes uložen v Krakově, ale jeho zarámovaný latinský přepis visí přímo nad stolem štamgastů ve výčepu krčmy.
Od roku 1268 už máme historii podloženou černým na bílém.
Pro srovnání, jak hluboká tato historie je: Když se v listině objevuje Jaškovská krčma, v Praze lidé ještě stále chodí po starém Juditině mostě – a ještě dalších 74 let budou, než ho strhne povodeň.
Na procházku po dnešním Karlově mostě si Pražané museli počkat dlouhých 134 let. A než se v Praze otevřela nejstarší, dodnes fungující krčma U krále Brabantského, trvalo to dalších 107 let.
Teprve v tomto kontextu člověk pochopí, jak neuvěřitelnou tíhu historie Jaškovská krčma nese na svých bedrech.
Její největší hodnotou je absolutní nepřetržitost provozu. Přežila staletí, války, změny hranic, režimy… i novodobý covid.
Pomiń historię
Doba lapků a tajných chodeb
O existenci tajných chodeb se dlouho mluvilo jen jako o lidové pověsti. Vše se změnilo v roce 1954. Tehdy předseda místního Národního výboru ohlásil propad podlahy přímo v krčmě. Tento propad odhalil dosud neznámé podzemní prostory, na které navazovaly dvě tajné chodby.
První z nich vedla směrem k letnímu sídlu hraběte Larische (dříve do hlubokého lesa). Kvůli riziku dalších propadů byla v bezprostředním okolí krčmy zasypána. Druhá chodba směřovala dolů do údolí ke Stonávce – a její ústí je dnes zatopeno vodami přehrady.
Podle pamětníků byly tehdy obě chodby amatérsky prozkoumány. Ta směřující do údolí skrývala zvláštní anomálii: v určitých místech její stěny slabě světélkovaly. Záhadu se podařilo vědecky objasnit až po sametové revoluci. Za druhé světové války se část německé armády zajímala o podzemní prostory a na strategických bodech v chodbě aplikovala tehdejší technologickou novinku – samosvítící fosforovou barvu (stejný úkaz byl objeven například v pověstném jihlavském podzemí).
Chodby tedy skutečně existovaly a jejich původ sahá až k dávné opevněné stanici. V průběhu staletí je podle legend s oblibou využívali místní lapkové.
Ti se usadili v krčmě, okázale seděli u stolu, ale pak nepozorovaně zmizeli v podzemí. Chodbou vylezli v lese, přepadli na stezce bohatého pocestného, lup ukryli v podzemních chodbách a chodbou se vrátili zpět k rozpitým korbelům. Krčmář následně dostal svůj desátek z lupu a případným vyšetřovatelům odpřisáhl, že podezřelí muži po celou dobu nevytáhli paty z výčepu. Strážní tvrze také nezaznamenali pohyb dovnitř ani ven z opevnění. Nikoho nechytili, takže ani v panských dokumentech se zápisy neobjevily – nebo na své objevení v archivech teprve čekají?...
Audiokniha „Pověsti z Jaškovské krčmy“
Pověsti z Jaškovské krčmy
Úvod do cyklu pověstí z Jaškovské krčmy.
0:00
5:47
Historická časová osa
Podívejte se, co se dělo v kraji, když se na krčmě střídali její majitelé.
- Jak běžel čas v oblasti dnešního Těrlicka?
- Jak běžel čas na Jaškovské krčmě?
- Dane niepewne lub bez daty
- Trwa do dziś
- Ważne wydarzenia i daty
- Droga benedyktynów do karczmy
Zakon benedyktynów kolonizował kraj krok po kroku od Pragi aż po Orłową, do której należała Jaškovská krčma.
970 · Praga — św. Jerzy
klasztor żeński przy kościele św. Jerzego na Hradczanach
993 · Praga — Břevnov
męski klasztor Břevnov
1044 · Tyniec koło Krakowa
klasztor w Tyńcu
1078 · Ołomuniec
klasztor w Ołomuńcu
1211 · Cieszyn
klasztor w Cieszynie
1268 (12. 6.)
Listina opolského vévody Vladislava: krčma v Těrlicku je zde poprvé písemně doložena. Prokazatelně je tedy stará od roku 1268, pravděpodobně je však mnohem starší.
1269 · Orłowa
nowo wybudowany klasztor, do którego zakon przeniósł się z Cieszyna; należała do niego karczma z dokumentu z 1268 roku
1682
Požár: budova krčmy vyhořela.
-
Okolice Těrlicka Keltové Bůrové? asi 400 př. n. l. – přelom letopočtu
-
Okolice Těrlicka Germáni (Vizigóti?) asi 1. – 5. stol.
-
Okolice Těrlicka Vislané asi 6. – 9. stol.
-
Okolice Těrlicka Velkomoravská říše asi 880 – 907
-
Okolice Těrlicka Přemyslovci asi 950 – 990
-
Okolice Těrlicka Piastovci asi 990 – 1653
-
Karczma Řád benediktinů od ?, zcela jistě 1268 – 1561
-
Okolice Těrlicka České království (Těšínské knížectví) 1327 – 1918
-
Okolice Těrlicka Habsburkové 1526 – 1918 (přímá vláda od 1653)
-
Karczma Rousečtí z Ejvaně 1561 – 1620
-
Karczma Vlček Jan z Dobrozemice 1620 – 1690 (1682 požár)
-
Karczma Lichnovská Anna Charlotta ? – ?
-
Karczma Těšínská komora 1690 – ?
-
Karczma von Larisch Kalixt 1770 – 1923
-
Okolice Těrlicka Československá republika 1919 – 1938
-
Karczma Palarčík Antonín 1923 – 1971
-
Okolice Těrlicka Polské připojení Záolží 1938 – 1939
-
Okolice Těrlicka Německá anexe 1939 – 1945
-
Okolice Těrlicka Československá republika 1945 – 1960
-
Okolice Těrlicka Československá socialistická republika 1960 – 1990
-
Karczma OKD 1971 – 2014
-
Okolice Těrlicka Česká a Slovenská Federativní Republika 1990 – 1992
-
Okolice Těrlicka Česká republika 1993 –
-
Karczma 1435MM a.s. 2015 –
Nejstarší restaurace světa
Pořadí stále fungujících krčem, pohostinství a restaurací ve světě podle prokazatelného stáří.
Nejstarší gastro podniky ve světě
Rok
Nazwa
Informacje
Specjalność
Zdjęcie
803
Sv. Petr Stiftskeller
Salzburk (Rakousko)
Restauracja
Nejstarší fungující restaurace v Evropě a nejspíš i na světě
tafelspitz
900
szacunek
Sean's Bar
Athlone (Irsko)
Pub
Pravděpodobně nejstarší hospoda v Evropě
vlastní whiskey
953
The Bingley Arms
Bardsey (Anglie)
Pub
Nejstarší hospoda v Anglii
ryba nebo steak s hranolky
1146
Historische Wurstkuchl
Regensburg (Německo)
Pub
Nejstarší hospoda v Německu
klobása se zelím, vlastní hořčice i zelí
1147
The Old House
Maesteg (Wales)
Zajazd
Nejstarší hostinec ve Walesu
Old House Pie
1153
Ma Yu Ching's Bucket Chicken House
Kaifeng (Čína)
Restauracja
Nejstarší restaurace v Číně
kbelík kuřete
1189
The Olde Trip to Jerusalem
Nottingham (Anglie)
Pub
ryba s hranolky
1198
The Brazen Head
Dublin (Irsko)
Pub
irský banger
1243
U Modrého lva
Brno (ČR)
Zajazd
V roce 1934 zbourán
1268
prawdopodobnie już od: 2. pol. 12. stol.
Jaškovská krčma
Těrlicko (ČR)
Karczma
Nejstarší krčma na světě, nejstarší provoz v Česku
starověká jaškovská žebra
1273
Piwnica Świdnicka
Wrocław (Polsko)
Restauracja
Nejstarší restaurace v Polsku
pierogi, cibulová polévka
1345
La Couronne
Rouen (Francie)
Zajazd
Nejstarší hostinec ve Francii
pečená žebra, escargot
1360
Sheep Heid
Edinburgh (Skotsko)
Pub
Nejstarší skotská hospoda
steak (21 dnů zrání)
1375
U krále Brabantského
Praha (ČR)
Karczma
Nejstarší krčma v Praze a okolí
Talíř loupeživého rytíře
1380
Gasthof Löwen
Vaduz (Lichtenštejnsko)
Hotel
krájené telecí
1421
Zum Franziskaner
Stockholm (Švédsko)
Restauracja
klobásový talíř se zelím
1465
Owariya
Kjóto (Japonsko)
Restauracja
Nejstarší restaurace v Japonsku
soba s houbami shiitake
1499
U Fleků
Praha (ČR)
Browar
flekovský guláš
1582
La Tour d'Argent
Paříž (Francie)
Restauracja
Inspirace pro film Ratatouille
foie gras
1613
prawdopodobnie już od: 2. pol. 14. stol.
Hamerská krčma
Svobodné Hamry (ČR)
Karczma
voňavé buchty
1614
U Dvou slunců
Praha (ČR)
Zajazd
vepřové koleno v pivu
1621
Zur Letzten Instanz
Berlín (Německo)
Restauracja
telecí berlínská játra
1725
Botín
Madrid (Španělsko)
Restauracja
Guinnessova kniha: nejstarší restaurace na světě
lahodné selátko
1769
U Zlatého lva
Ostrava (ČR)
Zajazd
Nejstarší hostinec v Ostravě a okolí
pochoutky z bramboráku
zdroj: internet, ChatGPT, DeepSeek…
Restaurace, hospoda, krčma a hostinec se liší atmosférou, nabídkou a tradicí:
Každý z těchto podniků má své kouzlo a cílovou skupinu, ale všechny jsou součástí místní kultury a gastronomie. Hlavně jsou však dokladem dlouholetého vztahu mezi provozovatelem a zákazníkem.
Hospoda
Neformální místo zaměřené na pivo a jednoduchá, místně typická jídla. Často s přátelskou a rušnou atmosférou.
Krčma
Tradiční podnik s rustikálním stylem a historickým nádechem, podobný hospodě, ale s důrazem na autenticitu. Historicky šlo o služby pro cestovatele a obchodníky.
Hostinec
Kombinuje stravování s ubytováním, typický pro venkov, s rodinnou a přívětivou atmosférou.
Historická kontinuita (jak ji vidí autor tabulky)
Stanovíme-li si parametr nepřetržité kontinuity provozu gastronomie od známého počátku dodnes s tím, že tento mohl být přerušen výhradně přestavbou a v čase stavba nesloužila jiným účelům… Současně stavba byla vždy vázána k dnešnímu pozemku, parcele, číslu popisnému, považujeme provozovnu za „nepřetržitě provozovanou“. Nelze jinak. Ani Karlštejn nebo Pražský hrad nevypadají jako před staletími. Každá krčma či hospoda musela elektrifikovat, plynofikovat stavebně upravit interiér i exteriér.
Guinnessova kniha rekordů uznává madridskou restauraci Botín (1725) jako nejstarší, ale její kritéria (nezměněné jméno, nepřerušený provoz) jsou obtížně aplikovatelná na starší podniky.
Proč Jaškovská krčma přežila?
Díky historickým okolnostem – původně šlo o opevněnou tvrz u Jantarové stezky, která vedla od Baltu přes Moravskou bránu do Vídně. Její strategické umístění mimo obec na Jaškovském kopci (důvodem byla obrana tvrze, tedy nešlo o historickou náhodu), kde docházelo také k přepřahání koní ji zachránilo před zatopením Těrlickou přehradou.
Tajemství krčmy
Krčmu pravděpodobně založili Benediktýni z Krakova, později ji vlastnili Benediktýni z Orlové. První písemná zmínka pochází z roku 1268 v listu Opolského knížete Vladislava I.
Původní podzemní chodby sloužily nejdříve jako únikové cesty z tvrze, později je využívali místní lapkové. Pokud se rozhlédnete ve vstupní chodbě nebo ve výčepu, spatříte původní klenby a asi 1000 let starý kamenný portál (pravděpodobně přebudovaný z jiné, ještě starší stavby), který sloužil pro vstup do 2 podlažního sklepení. Nižší podlaží mělo přístup ke studni, z vyššího podlaží bylo možno vstoupit do 2 podzemních tajných chodeb. Jedna vedla do údolí k řece Stonávce, druhá do tehdejších hlubokých lesů, směrem k dnešnímu zámečku rodu Larischů.
