Historie a pověsti

Kde každý kámen vypráví svůj příběh

Rok 1268 je začátkem potvrzeného příběhu Jaškovské krčmy. Po staletí byla zastávkou na významné obchodní cestě, místem odpočinku, setkávání i vyprávění příběhů.

Objevte tajemné chodby, staré legendy, postavy Jaška, Mnicha a Trdla i příběhy, které se mezi těmito zdmi předávají po generace.

100 m
15 cm
Portál — nejstarší kámen
O století později
Velká Morava880–907 Piastovská knížectví990–1653 Koruna česká1327–1918
Praha993
Olomouc1078
Týnec1044
Orlová1269
Rybnik≤ 1232
Krakov1268
Těrlicko1268
taberna

1268Juditin mostV Praze se po něm ještě chodí

1342Povodeň strhla most74 let po listině krčmy

1402Karlův mostPražané čekali 134 let

1375U krále BrabantskéhoNejstarší dodnes fungující pražská krčma

1268

Jantarová stezka a kupecké refugium na Těšínsku

Jak to pravděpodobně s naší krčmou začalo?

Již od dávných dob, ještě před existencí Římské říše vznikla potřeba spojit Pobaltí se Středomořím. Této trase se začalo říkat Jantarová stezka a měla několik větví.

Její nejvýchodnější větev – jedna z klíčových odboček, která spojovala Podunají s pozdějším Malopolskem – musela propojit rovinu dnešního Polska s Moravskou bránou přes západní okraj Beskyd. I tady sice byly kopce, ale pro pěší a koňské povozy stále snesitelné.

Celý prostor dnešního Těšínska byl totiž až do doby intenzivního osidlování (zhruba do 14. století) plný hustých lesů. Šlo o neprostupný pohraniční prales, takzvanou „přeseku“, s pouhou hrstkou samot a usedlostí.

Největší rozkvět Jantarové stezky nastal v době rozmachu Říše římské, odhadem mezi 1. a 4. stoletím po Kristovi. Řím toužil po jantaru, Pobaltí prahlo po luxusním římském zboží.

Jenže Těšínskou pahorkatinu nebylo možné mezi tehdejšími obydlenými centry překonat za jediného denního světla.

Proto bylo nutné, aby na strategickém místě vznikla opevněná stanice – tehdy spíše kupecké refugium neboli útočiště. Místo, kde mohli obchodníci přespat, přepřáhnout koně, najíst se a HLAVNĚ v noci bezpečně ochránit drahocenný náklad.

Přespání za hradbou v divokém lese nebylo luxusem, ale otázkou holého přežití.

Tímto bodem byl s největší pravděpodobností Jaškovecký kopec (jak byl později pozemek zapsán v dokumentech), na kterém krčma stojí dodnes.

Až do 13. století šlo pravděpodobně o celodřevěnou stavbu s palisádou, strážní věží a zázemím.

A ke správnému refugiu téměř vždy patřila tajná úniková chodba.

Představa moderního člověka, že tajné chodby patří jen ke středověkým hradům, je mýtus. Velký hrad se stavěl jako nedobytná pevnost a jakákoliv chodba navíc byla slabým místem obrany.

Menší tvrz či stanice však únikovou cestu mít musela.

Při dobývání totiž útočníkům stačilo zapálit dřevěné opevnění. V dřevohlinitých objektech byl oheň největší nepřítel,

a pokud vás nepřítel odřízl a zapálil, kamenný sklep a chodba ven byly jedinou šancí, jak si zachránit život.

Jak možná krčma vypadala kdysi a jak vypadá dnes?

Že budova dnešní krčmy měla své velmi staré předchůdce, dokládá hmatatelný důkaz v jejím nitru: dochovaný kamenný portál.

Původně sloužil jako vstup do nejstaršího sklepení, kde se nacházela studna a napojení na podzemní chodby.

Historikové v odborných expertízách odhadli, že je starší, nežli stavba samotná. Historické jádro dnešní budovy a velká část sklepů s klenutými stropy byly postaveny minimálně o jedno století později.

Zatímco samotný portál pamatuje dobu starší, masivní kamenné klenby v nejstarší části budovy ukazují na další fázi rozšiřování tohoto strategického bodu. Oficiální písemné záznamy z té doby sice chybí, ale stavebně-historické průzkumy mluví jasně.

Že šlo původně o strážní bod na kopci, dokládá i samotná geografie místa. Kopec se lépe brání.

V údolí, zhruba 100 metrů pod kopcem, sice tekla říčka Stonávka, ale stavitelé záměrně nešli k vodě, jak bylo u běžných sídel zvykem. Zvolili vrchol kopce.

A to je ten přesný důvod, proč stará obec Těrlicko, která vznikla v údolí u řeky, musela ustoupit vodám Těrlické přehrady, zatímco krčma dodnes stojí bezpečně nad její hladinou.

Ostatně, prověřily to velké záplavy v roce 2009. Tehdy se voda valila horem přes přehradní hráz a ve sklepě krčmy vystoupila spodní voda přesně do výšky 15 centimetrů – přesně v souběhu s maximální hladinou přehrady.

Abychom pochopili historické souvislosti mezi Polskem a Čechami: tento kraj byl odjakživa tavicím kotlem.

Patřil pod Velkou Moravu jako první státní celek, později pod polská piastovská knížectví i pod Korunu českou.

Občas v něm nevládl nikdo, jen loupežníci a lapkové.

Ale ti, kdo mu dali řád, civilizaci a písemnou historii, byli mniši Benediktini.

Ti prostor kolonizovali postupně od Prahy přes Olomouc až po klíčový klášter v Týnci u Krakova a následně v Orlové.

V roce 1223 daroval opolský kníže Kazimír I. benediktinům z Týnce u Krakova Orlovou a řadu okolních obcí. Mezi nimi již s velkou pravděpodobností bylo i Těrlicko a krčma nad ním (což dokládá listina biskupa Vavřince pro klášter v Rybniku).

Přímý písemný důkaz však přichází až v listině jeho syna, knížete Vladislava I. Opolského z roku 1268. Ten v ní orlovskému klášteru potvrzuje majetky a výslovně jmenuje naši krčmu (latinsky taberna).

Tento vzácný dokument je dnes uložen v Krakově, ale jeho zarámovaný latinský přepis visí přímo nad stolem štamgastů ve výčepu krčmy.

Od roku 1268 už máme historii podloženou černým na bílém.

Pro srovnání, jak hluboká tato historie je: Když se v listině objevuje Jaškovská krčma, v Praze lidé ještě stále chodí po starém Juditině mostě – a ještě dalších 74 let budou, než ho strhne povodeň.

Na procházku po dnešním Karlově mostě si Pražané museli počkat dlouhých 134 let. A než se v Praze otevřela nejstarší, dodnes fungující krčma U krále Brabantského, trvalo to dalších 107 let.

Teprve v tomto kontextu člověk pochopí, jak neuvěřitelnou tíhu historie Jaškovská krčma nese na svých bedrech.

Její největší hodnotou je absolutní nepřetržitost provozu. Přežila staletí, války, změny hranic, režimy… i novodobý covid.

Přeskočit příběh

Doba lapků a tajných chodeb

O existenci tajných chodeb se dlouho mluvilo jen jako o lidové pověsti. Vše se změnilo v roce 1954. Tehdy předseda místního Národního výboru ohlásil propad podlahy přímo v krčmě. Tento propad odhalil dosud neznámé podzemní prostory, na které navazovaly dvě tajné chodby.

První z nich vedla směrem k letnímu sídlu hraběte Larische (dříve do hlubokého lesa). Kvůli riziku dalších propadů byla v bezprostředním okolí krčmy zasypána. Druhá chodba směřovala dolů do údolí ke Stonávce – a její ústí je dnes zatopeno vodami přehrady.

Podle pamětníků byly tehdy obě chodby amatérsky prozkoumány. Ta směřující do údolí skrývala zvláštní anomálii: v určitých místech její stěny slabě světélkovaly. Záhadu se podařilo vědecky objasnit až po sametové revoluci. Za druhé světové války se část německé armády zajímala o podzemní prostory a na strategických bodech v chodbě aplikovala tehdejší technologickou novinku – samosvítící fosforovou barvu (stejný úkaz byl objeven například v pověstném jihlavském podzemí).

Chodby tedy skutečně existovaly a jejich původ sahá až k dávné opevněné stanici. V průběhu staletí je podle legend s oblibou využívali místní lapkové.

Ti se usadili v krčmě, okázale seděli u stolu, ale pak nepozorovaně zmizeli v podzemí. Chodbou vylezli v lese, přepadli na stezce bohatého pocestného, lup ukryli v podzemních chodbách a chodbou se vrátili zpět k rozpitým korbelům. Krčmář následně dostal svůj desátek z lupu a případným vyšetřovatelům odpřisáhl, že podezřelí muži po celou dobu nevytáhli paty z výčepu. Strážní tvrze také nezaznamenali pohyb dovnitř ani ven z opevnění. Nikoho nechytili, takže ani v panských dokumentech se zápisy neobjevily – nebo na své objevení v archivech teprve čekají?...

Podzemní chodba pod Jaškovskou krčmou

Audiokniha „Pověsti z Jaškovské krčmy“

Ku příležitosti významného jubilea Jaškovské krčmy jsme vydali knihu pověstí, abychom Vám trošku více přiblížili naši historii. Kapitoly z knihy si můžete poslechnout v audioverzi, kterou namluvila hudební skupina Nebe.

Pokud Vás osudy Jaška, Trdla a Mnicha zaujmou natolik, že nebudete chtít zůstat jen u poslechu, máme pro Vás dobrou zprávu. Pověsti si v tištěné verzi můžete zakoupit na baru u nás v restauraci. Přejeme Vám příjemný poslech a také příjemné čtení!

Nahrávka 1

Pověsti z Jaškovské krčmy

Úvod do cyklu pověstí z Jaškovské krčmy.

0:00 5:47

Historická časová osa

Podívejte se, co se dělo v kraji, když se na krčmě střídali její majitelé.

  • Jak běžel čas v oblasti dnešního Těrlicka?
  • Jak běžel čas na Jaškovské krčmě?
  • Nejisté nebo nedatované údaje
  • Trvá dodnes
  • Významné události a data
  • Cesta benediktinů ke krčmě

Řád benediktinů kolonizoval kraj krok za krokem od Prahy až k Orlové, ke které patřila Jaškovská krčma.

970 · Praha — sv. Jiří

ženský klášter při kostele sv. Jiří na Pražském hradě

993 · Praha — Břevnov

mužský Břevnovský klášter

1044 · Týnec u Krakova

klášter v Týnci

1078 · Olomouc

klášter v Olomouci

1211 · Těšín

klášter v Těšíně

1268 (12. 6.)

Listina opolského vévody Vladislava: krčma v Těrlicku je zde poprvé písemně doložena. Prokazatelně je tedy stará od roku 1268, pravděpodobně je však mnohem starší.

1269 · Orlová

nově vybudovaný klášter, kam se řád přestěhoval z Těšína; patřila sem krčma z listiny z roku 1268

1682

Požár: budova krčmy vyhořela.

  1. Těrlicko Keltové Bůrové? asi 400 př. n. l. – přelom letopočtu
  2. Těrlicko Germáni (Vizigóti?) asi 1. – 5. stol.
  3. Těrlicko Vislané asi 6. – 9. stol.
  4. Těrlicko Velkomoravská říše asi 880 – 907
  5. Těrlicko Přemyslovci asi 950 – 990
  6. Těrlicko Piastovci asi 990 – 1653
  7. Krčma Řád benediktinů od ?, zcela jistě 1268 – 1561
  8. Těrlicko České království (Těšínské knížectví) 1327 – 1918
  9. Těrlicko Habsburkové 1526 – 1918 (přímá vláda od 1653)
  10. Krčma Rousečtí z Ejvaně 1561 – 1620
  11. Krčma Vlček Jan z Dobrozemice 1620 – 1690 (1682 požár)
  12. Krčma Lichnovská Anna Charlotta ? – ?
  13. Krčma Těšínská komora 1690 – ?
  14. Krčma von Larisch Kalixt 1770 – 1923
  15. Těrlicko Československá republika 1919 – 1938
  16. Krčma Palarčík Antonín 1923 – 1971
  17. Těrlicko Polské připojení Záolží 1938 – 1939
  18. Těrlicko Německá anexe 1939 – 1945
  19. Těrlicko Československá republika 1945 – 1960
  20. Těrlicko Československá socialistická republika 1960 – 1990
  21. Krčma OKD 1971 – 2014
  22. Těrlicko Česká a Slovenská Federativní Republika 1990 – 1992
  23. Těrlicko Česká republika 1993 –
  24. Krčma 1435MM a.s. 2015 –

Nejstarší restaurace světa

Pořadí stále fungujících krčem, pohostinství a restaurací ve světě podle prokazatelného stáří.

Nejstarší gastro podniky ve světě

Letopočet Název Informace Specialita Fotografie
Restaurace Nejstarší fungující restaurace v Evropě a nejspíš i na světě
tafelspitz
Fotografie provozu Sv. Petr Stiftskeller
Hospoda Pravděpodobně nejstarší hospoda v Evropě
vlastní whiskey
Fotografie provozu Sean's Bar
Hospoda Nejstarší hospoda v Anglii
ryba nebo steak s hranolky
Fotografie provozu The Bingley Arms
Hospoda Nejstarší hospoda v Německu
klobása se zelím, vlastní hořčice i zelí
Fotografie provozu Historische Wurstkuchl
Hostinec Nejstarší hostinec ve Walesu
Old House Pie
Fotografie provozu The Old House
Restaurace Nejstarší restaurace v Číně
kbelík kuřete
Fotografie provozu Ma Yu Ching's Bucket Chicken House
Hospoda
ryba s hranolky
Fotografie provozu The Olde Trip to Jerusalem
Hospoda
irský banger
Fotografie provozu The Brazen Head
Hostinec V roce 1934 zbourán
Fotografie provozu U Modrého lva
Krčma Nejstarší krčma na světě, nejstarší provoz v Česku
starověká jaškovská žebra
Fotografie provozu Jaškovská krčma
Restaurace Nejstarší restaurace v Polsku
pierogi, cibulová polévka
Fotografie provozu Piwnica Świdnicka
Hostinec Nejstarší hostinec ve Francii
pečená žebra, escargot
Fotografie provozu La Couronne
Hospoda Nejstarší skotská hospoda
steak (21 dnů zrání)
Fotografie provozu Sheep Heid
Krčma Nejstarší krčma v Praze a okolí
Talíř loupeživého rytíře
Fotografie provozu U krále Brabantského
Hotel
krájené telecí
Fotografie provozu Gasthof Löwen
Restaurace
klobásový talíř se zelím
Fotografie provozu Zum Franziskaner
Restaurace Nejstarší restaurace v Japonsku
soba s houbami shiitake
Fotografie provozu Owariya
Pivovar
flekovský guláš
Fotografie provozu U Fleků
Restaurace Inspirace pro film Ratatouille
foie gras
Fotografie provozu La Tour d'Argent
Krčma
voňavé buchty
Fotografie provozu Hamerská krčma
Hostinec
vepřové koleno v pivu
Fotografie provozu U Dvou slunců
Restaurace
telecí berlínská játra
Fotografie provozu Zur Letzten Instanz
Restaurace Guinnessova kniha: nejstarší restaurace na světě
lahodné selátko
Fotografie provozu Botín
Hostinec Nejstarší hostinec v Ostravě a okolí
pochoutky z bramboráku
Fotografie provozu U Zlatého lva

zdroj: internet, ChatGPT, DeepSeek…

Restaurace, hospoda, krčma a hostinec se liší atmosférou, nabídkou a tradicí:

Každý z těchto podniků má své kouzlo a cílovou skupinu, ale všechny jsou součástí místní kultury a gastronomie. Hlavně jsou však dokladem dlouholetého vztahu mezi provozovatelem a zákazníkem.

Restaurace

Formálnější podnik se širokou nabídkou jídel, důrazem na kvalitu a profesionální obsluhou. Vhodná pro rodinné večeře či obchodní schůzky.

Hospoda

Neformální místo zaměřené na pivo a jednoduchá, místně typická jídla. Často s přátelskou a rušnou atmosférou.

Krčma

Tradiční podnik s rustikálním stylem a historickým nádechem, podobný hospodě, ale s důrazem na autenticitu. Historicky šlo o služby pro cestovatele a obchodníky.

Hostinec

Kombinuje stravování s ubytováním, typický pro venkov, s rodinnou a přívětivou atmosférou.

Historická kontinuita (jak ji vidí autor tabulky)

Stanovíme-li si parametr nepřetržité kontinuity provozu gastronomie od známého počátku dodnes s tím, že tento mohl být přerušen výhradně přestavbou a v čase stavba nesloužila jiným účelům… Současně stavba byla vždy vázána k dnešnímu pozemku, parcele, číslu popisnému, považujeme provozovnu za „nepřetržitě provozovanou“. Nelze jinak. Ani Karlštejn nebo Pražský hrad nevypadají jako před staletími. Každá krčma či hospoda musela elektrifikovat, plynofikovat stavebně upravit interiér i exteriér.

Guinnessova kniha rekordů uznává madridskou restauraci Botín (1725) jako nejstarší, ale její kritéria (nezměněné jméno, nepřerušený provoz) jsou obtížně aplikovatelná na starší podniky.

Proč Jaškovská krčma přežila?

Díky historickým okolnostem – původně šlo o opevněnou tvrz u Jantarové stezky, která vedla od Baltu přes Moravskou bránu do Vídně. Její strategické umístění mimo obec na Jaškovském kopci (důvodem byla obrana tvrze, tedy nešlo o historickou náhodu), kde docházelo také k přepřahání koní ji zachránilo před zatopením Těrlickou přehradou.

My, v Jaškovské krčmě, za vaši věrnost srdečně děkujeme!

Tajemství krčmy

Krčmu pravděpodobně založili Benediktýni z Krakova, později ji vlastnili Benediktýni z Orlové. První písemná zmínka pochází z roku 1268 v listu Opolského knížete Vladislava I.

Původní podzemní chodby sloužily nejdříve jako únikové cesty z tvrze, později je využívali místní lapkové. Pokud se rozhlédnete ve vstupní chodbě nebo ve výčepu, spatříte původní klenby a asi 1000 let starý kamenný portál (pravděpodobně přebudovaný z jiné, ještě starší stavby), který sloužil pro vstup do 2 podlažního sklepení. Nižší podlaží mělo přístup ke studni, z vyššího podlaží bylo možno vstoupit do 2 podzemních tajných chodeb. Jedna vedla do údolí k řece Stonávce, druhá do tehdejších hlubokých lesů, směrem k dnešnímu zámečku rodu Larischů.

Mnich, Trdlo a Jasek vás zdraví